Lednová výprava

Napsal: Santa on Led 29, 2017 v ODDÍL

Junák by měl být připravený – s tím souvisí i určitá fyzická odolnost a otužilost. Zatímco celá Plzeň přebíhala ulice s šátky před ústy, po vzoru Amundsena zabalena do několika kabátů a stěžovala si na počasí, my jsme se nedali zastrašit změkčilými redaktory televizních novin, hodili krosny na záda a plni elánu vyrazili na výpravu do zasněžených Radnic.

Náš elán a nadšení z cesty ovšem brzy vymizel, neboť železničáři předvedli svůj oblíbený kousek – náhradní autobusovou dopravu. Nicméně jsme přežili i tento nečekaný úskok a dojeli do cíle, kde na nás čekalo další překvapení, tentokrát mnohem příjemnější – u nádraží na nás čekala skautka ze střediska Omaha, jež nás dovedla přímo do klubovny a které tímto děkujeme.

Rychle jsme zatopili, naobědvali se a započali náš kolotoč nelítostných koulovaček, běhání, sušení oblečení, parlamentu (hra, při níž se snaží dvě znepřátelené partaje pomocí důmyslného přesedání obsadit celý parlament), opětovných koulovaček a sušení, Přesedávané (rozkošná kratochvíle, během níž sedí i sedm lidí na sobě a která se pro velký úspěch několikrát opakovala) a konečně zakončili večeří.

Druhý den jsme pokračovali v koulovačkách, protože takový sníh už dlouho nebyl a je třeba si ho pořádně užít. Když už jsme všichni měli sníh za krkem a spořádali špagety od Koblížka, jehož kuchařské kvality jsou srovnatelné i se Zdeňkem Pohlreichem, vydali jsme se zpět.

Musím konstatovat, že náš národ ještě není na skauty asi úplně zvyklý a zejména u řidičů autobusů (kterým jsme samozřejmě jeli i nazpátek) vyvolává pohled na oddíl lehkou nelibost. Nutno říci, že jsme se chovali vskutku ukázkově, na čemž měl podíl i soumrak, díky němuž polovina členstva začala klimbat ještě dřív, než jsme vůbec vyjeli. Ruku na srdce, sednout si v zimní bundě a mezi sebe a sedačku před sebou ještě vklínit krosnu, je poněkud komplikovanější manévr, kvůli kterému pojal náš řidič podezření, že se snažíme jízdu sabotovat a karimatkou, připevněnou na krosně, rozmlátit okénko, což by mělo být vzhledem k tomu, že se jedná o bezpečnostní sklo, technicky nemožné.

Nakonec jsme dorazili do Plzně, která nám po Radnicích teplotně přišla jako přímořské letovisko a vyskákali z autobusu, který navzdory očekávání řidiče jízdu vydržel a rozutekli se domů, natěšení na další výpravu, která snad bude také na sněhu.